Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

Chybějcí zpráva o stavu země II

25. 03. 2011 17:25:00
V minulém článku jsem otevřel otázku teorie „masové spotřebitelské společnosti“, neutěšeného stavu současné společnosti, obecného mravního úpadku, zvrácení hodnotového žebříčku a hledání příčin tohoto stavu.

Jedním ze stěžejních bodů zlomu ve způsobu života, anebo chcete-li s Kantem: v mravním étosu v nás, se stala amerikanizace Evropy po druhé světové válce. Američané na bajonetech (a jsem si vědom, že za cenu mnoha životů) vybojovali Evropě mír a poválečné uspořádání, ale zároveň – a těžko lze říci, zda vědomě, či ne – zanesly do evropských národů a států spotřebitelský model života. Lidé začali být fascinováni možností, že z ceny výsledků své práce není nutné tvořit bohatství pro sebe a budoucí generace tak, jak to po generace dělali jejich otcové a dědové, ale že je lze utrácet za okamžité požitky, zážitky a věci.

Tento fenomén později ještě umocnila jakási depreciace budoucnosti, možnost zničení světa v kterékoliv vteřině. Tedy nevíra v budoucnost a určitý hodnotový nihilismus. V Sovětským svazem řízených státech systém mravní zkázy jen dokonal komunistický model a jeho doktrína, že krást, lhát, udávat a vraždit je za jistých okolností možné, legitimní a dokonce správné.

Do popředí se dostaly i rozličné manipulační techniky s vědomím jednotlivců, vyvolající masový pocit naprosté bezmoci člověka. A samozřejmě masová výroba pro masovou spotřebu. A to byl asi ten hlavní geschaft: odevzdejte svobodu a tradice, a tady máte proticenu: kupujte si věci a užívejte si je, kdoví, co bude zítra. Obludnost této směny je zřejmá: lhostejnost obyvatelstva, které se s jejich vládou smířilo a přestalo je obtěžovat. (Proto také prakticky neexistoval ani odpor proti komunistické vládě.)

Důsledky této manipulace a změny v hodnotovém žebříčku jsou naším současným problémem. Obyvatelstvo, nejen České republiky, obludně zdegenerovalo. Lidé transformovali své postoje a soudí, že pracovat je třeba tak, aby člověk získal už v mládí co nejvíce požitků z ceny své práce, o budoucnost se netřeba příliš starat, protože je stejně beznadějná a kdo ví, co bude zítra, natož za rok, nemluvě o vlastním stáří. A potomstvu vlastně vštěpujeme podobnou poučku: urvi co můžeš, jinak to udělá za chvíli někdo jiný místo tebe. Nezbývá místo pro morálku, mravnost, slušnost, dokonce ani pro toho Kanta. Husákovy děti jsou tohoto jevu elementárním důkazem.

Cenou přestalo být, že konkrétní člověk je dobrým člověkem, který ctí svoji manželku, děti, rodiče, prarodiče, stará se o ně, rád dává a dává to ze své vůle.

Normou se stalo, že znakem prestiže se stalo drahé jídlo, pití, drahé vozy, značkové oblečení a boty, luxusní byt se spoustou zbytečného nábytku, chata, jachta, spotřebiče, jejichž hlavním přínosem je jen ta spotřeba.

A vlastní děti nás už podle výše zmíněných principů konzumetarismu a obrácených hodnot vydírají. Chci nový mobil, chci lepší počítač, chci „Najký“, chci, chci, chci. Už v tom kolotoči jedeme.

Možná vložím i hodně diskutabilní problém: ještě před třemi, čtyřmi generacemi děti rodičům standardně vykaly. Mám pocit, že to možná nebylo až tak špatně. Ono se o hodně hůře říká: „Vy vole, tatínku“, než „ty vole, fotr“.

Znám málo rodin, kde táta, nebo máma, potomka ujistí, že ho má moc rád a mobil tuto etickou a hluboce sociální hodnotu nezlepší. (A nechci tím vyvolat polemiku, že není dobré vědět, kde robátko je, případně mu neumožnit dovolat se pomoci – tam nemířím.)

Kritizuji hlavně spotřebitelský trend. Kdyby byl uplatněn do důsledku socialistický model spotřebitelského trendu, pak by logicky každý občan mohl mít třeba nárok na vlastnictví amerického auta značky té a té. A společnost – tedy ostatní lidé – mu jej skrze daně, tedy veřejné peníze, zaplatí. Oddělme ale aspirační hodnotu od hodnoty reálné, tržní. Pokud je aspirantů mnoho, ale reálný počet těch aut není velký, cena poroste. Pokud do věci vložíme socialistický model, pak to a to auto budou mít všichni, ale jeho prestižní hodnota klesla na nulu. A i prodejní cena klesá někam na úroveň výrobních nákladů, bez možnosti financování vývoje a dalších nutných aspektů.

Z výše napsaného je patrné, že ani spotřebitelský model, ani socialistické řízení společnosti, nemohou vést k rozvoji a bohatství společnosti, ani jednotlivců, nýbrž k nutné obecné stagnaci, poklesu hodnot, a nevyhnutelně k poklesu etiky, morálky a mravnosti.

Autor: Petr Závladský | pátek 25.3.2011 17:25 | karma článku: 9.64 | přečteno: 829x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Dana Adámková

Zimní radovánky

Bylo, nebylo? Metrové závěje sněhu, mrzlo, až praštělo. K mé obrovské radosti, vyhlásili uhelné prázdniny. Nemusela jsem do školy. Nádhera.

25.1.2020 v 22:50 | Karma článku: 8.37 | Přečteno: 81 | Diskuse

Vladislava Chourová

V garsonce jsem si vytvořila minizoo.

Miluji přírodu, zvířátka a květiny. To jsem zdědila po mamince. Lásku k životu, zvláště k tomu křehkému. Když jsem se počátkem nového roku rozhodla předělat svůj malý byteček, byla jsem naprosto fascinovaná pražskou ZOO kam tak

25.1.2020 v 15:27 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Helena Vlachová

O domácím násilí

Spousta násilí, jehož jsme svědky, se rodí v rodinách. Své rodiče si žádný z nás vybrat nemůže, proto bývá v dětství odkázán na to, co se děje doma.

25.1.2020 v 9:47 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 463 | Diskuse

Jan Andrle

Zmatek ve Firmě

Firma ve světě někdy známá jako Česko, oficiálně ČR (dále je Firma) vykazuje známky jistého chaosu, této Firmě jazykově blíže označovaného jako zmatek/zmätok.

24.1.2020 v 20:29 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 557 | Diskuse

Pavel Hewlit

Trest smrti pro společnost

Pokud se ozývá více hlasů než dříve pro znovuzavedení trestu smrti, společnost je na pokraji krachu z vlastní morálního propasti. A je to logické.

24.1.2020 v 13:03 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 934 | Diskuse
Počet článků 651 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1617

Občan, člověk. Často zděšený z toho, co vidí, slyší, či čte. Který se chce ještě za svého života dožít lepšího režimu, než byl ten rudý…
Ale vidím, že se do toho „socíku“ chce většina lidí v tomto státě vrátit.

Najdete na iDNES.cz