Socialismus jako doktrína
Abychom byli schopni s termínem socialismus odpovědně pracovat, nalezněme alespoň několik výchozích definic a jakési historické důvody těch směrů.
Sám termín vychází z latiny a znamená něco ve smyslu „družný“ snad i „společenský“.
Jednotným a cílovým motivem všech druhů socialismů je nahradit vlastnictví výrobních prostředků, ale i větší části vlastnictví osobního, vlastnictvím kolektivním.
Jeho premisou jsou zhruba dva argumenty: za prvé, že soukromé vlastnictví je amorální, protože neposkytuje celé společnosti stejné požitky, nebo řekněme životní standardy. Druhou premisou je, že každá soukromá držba je příčinou nerovnoprávností, zatímco kolektivní držba ji garantuje.
V principu se tedy socialismy staví do příkré opozice k pojetí liberálnímu, které, velmi zjednodušeně, říká, že každý má mít přesně a jen tolik majetku a životního standardu, kterého je schopen dosáhnout svým výkonem v porovnání s výkony jiných.
Cílem socialistů je tedy nastolení řádu, kterým prostřednictvím kolektivní držby, dosáhnou takové redistribuce zisků, která nebude brát v úvahu např. vzdělání, inteligenci, sílu, šikovnost, odbornost, výkonnost, fyziologické zvláštnosti, ale sestaví společnost z jediných, unifikovaných jedinců se stejným nárokem na podíl na společenském zisku.
Cílem socialistů je násilné dosažení ideálů rovnosti, spravedlnosti a mezilidské solidarity cestou sociální reformy (tzv. reformní socialismus) nebo revolucí (tzv. revoluční socialismus). Socialismus si obecně klade tyto cíle: změna majetkových a právních vztahů ve společnosti, změna struktury hospodářství a změna státního zřízení.
Obecně se tvrdí (a není to příliš jisté), že socialismus je ucelený myšlenkový systém, který vznikl jako reakce na industrializaci. Osobně se spíše kloním k názoru, že industrializace je sice logickým důsledkem vývoje, který vytváří nehomogenní společnost, ale je motorem všech společností, a jeho nahrazení rovnostářstvím povede za všech okolností ke ztrátě motivace výkonnějších a bystřejších jedinců a k úpadku celé společností.
Socialismy bychom mohli poddělit do několika typů
- Soft socialismus sociálně demokratický
- Socialismus marxistický
- Socialismus komunistický
Ve všech třech (v rozličné míře) hovoříme stále o jedné čtveřici nástrojů řešení a to:
- Zavedení kolektivního vlastnictví výrobních prostředků
- Likvidace liberalismu násilným vynucením kolektivismu
- Intervencionalismus do přirozených a svobodných lidských smluv a jednání
- Centrální regulace všeho, co se cíli socialismu vymyká
Protože takové postupy odporují lidské přirozenosti a najdou podporu jen u jisté části společnosti, začasté se státy o socialismus usilující uchylují k totalitárním formám vlády, aby byly schopny tu ideu násilím instalovat.
Pokusy o zavedení ryzí podstaty socialismu se často skrývají do různých klamných názvů směrů. Např.:
- Socialismus demokratický
- Socialismus křesťanský
- Socialismus komunální
- Socialismus nacionální
- Socialismus komunistický
- Socialismus evropský, či americký
- Sociální demokracie
Jde pouze o slovní ekvilibristiku zastánců socialismu, protože je jedno, pod jakým názvem jej zavedou. Cílem je socialismus a jeho dosažení jakoukoliv cestou.
Dokonce se zastánci toho směru začali obrňovat vědeckými termíny. Vědecký marx-leninismus, vědecký socialismus, či jak se ty zblbělosti pokusili povýšit.
Vzpomeňme třeba titulu RSDr.: Rozhodnutím Strany Doktor; dodnes se jím jejich držitelé honosí (volby 2012 – KSČ(Q) nasadila dokonce 37 politruků s tímto bzděláním) a vůbec jim nedochází, že nejde o titul doktora sociálních věd, ale o titul doktora socialismu. Nešlo totiž nikdy o vědu sociální, ale pouze o uplatnění pseudovědy k prosazení socialismu jakýmkoliv nástrojem. Dokonce jsou dodnes takovíto držitelé tohoto titulu profesory vysokých škol. Čemu studenty učí je nabíledni: socialismu. Ekonomické fakulty na tom nejsou jinak.
A v této otázce je třeba zdůraznit, že snaha o implementaci socialismu, kterou známe z tlaku bývalé východní socialistické říše, se takřka ničím neliší od implementace socialismu nacistickým Německem. Hitlerovské Německo zavádělo stejné socialistické mechanismy, jako stalinistický Sovětský svaz. Dokonce stejnými nástroji. A pokud chceme být současní, Evropská unie nečiní nic jiného. Aplikuje všechny nástroje prosazení socialismu.
V důsledku aplikace jakéhokoliv socialismu však budeme všichni, do jednoho, jen sociálními případy. Slíbenou práci budeme mít, ale kulový uděláme. Když kulový uděláme, budeme taky kulový mít.
To je popis všech socialismů.
Petr Závladský
K poučení z krizového polistopadového vývoje ve straně a společnosti
Úspěšně znormalizovaný Ústav pro studium totalitních režimů vydal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci na sklonku roku 2015 sborník odborných prací „Každodenní život v Československu 1945/48–1989“.
Petr Závladský
Dobrý den, můj přítel,
Je to občas veselé, když člověk někde zveřejní svou mailovou adresu, jak se dobré duše celého světa hned starají, aby člověk neživořil, nedřel tady za nějaký mrzký peníz, ...
Petr Závladský
Zálohování dat
Před pár dny tady uveřejnila paní Zuzana Součková článek o nutnosti zálohování dat. Jak pod jejím původním článkem, tak i na FB se objevila řada podnětů typu: „zálohoval bych, ale nevím kam“. Stručný přehled je takovýto:
Petr Závladský
One way ticket
Xenofobie je strachem z neznámého, ale my jsme (i díky informatice) velmi dobře informováni! Tedy se jedná o strach naopak ze známého, o strach z reálného nebezpečí. A samozřejmě pociťujeme odpor proti hrozícímu násilí.
Petr Závladský
Maličko o kavkách a také o lidech
Jsem jen z donucení filosof. Chtěl jsem si původně jen tak klidně žít své dny a dívat se na květiny jak kvetou a voní, vidět stromy jak kvetou a plodí, a sledovat ptáky jak zpívají, vidět, jak neúprosně po podzimu přichází zima...
Petr Závladský
Traktát proti náboženství
Zlobíme a hádáme se dnes nad tím, že islám (a velmi zjednodušeně uprchlíky) tady nechceme, nějak se snažíme definovat, že je nekompatibilní s evropským civilizačním rámcem, že jsme zde křesťané, ale ono to není úplně přesné.
Petr Závladský
Milý soudruhu Hollande
...aneb otevřený dopis na drzé vystoupení pana Hollande o tom, že státy, které nehodlají skákat, jak Brusel píská, by měly z EU odejít. Ona totiž Evropská unie není ani zlaté tele, a ani až tak velká výhra.
Petr Závladský
Není demoška jako demoška
Když jsem zahlédl na internetu demonstraci proti invazi uprchlíků, trochu mi zatrnulo, když jsem uviděl ty makety šibenic. Ale ony jsou věci poněkud jinak.
Petr Závladský
Ilja Racek jubilující
Dnes, 24. června, je tomu 85 let, co se narodil mimořádný český herec Ilja Racek. Připomeňme si alespoň stručně jeho život.
Petr Závladský
Financování politických stran
Ministr Chovanec předkládá vládě k projednání novelu zákona, kterou se mají změnit podmínky financování volebních kampaní a politických stran všeobecně. Vláda má návrh projednat do konce června.
Petr Závladský
Blbí a ještě blbější
Probudil mě do čtvrtečního rána hluk motorové obecní sekačky, se kterou náš vesnický zaměstnanec vyžínal trávu kolem cest...
Petr Závladský
Masové přistěhovalectví z Afriky nic neřeší
Asi je nošením dříví do lesa opakovat, že povinné kvóty pro uprchlíky, jak se je snaží prosadit Evropská komise, jsou (nejen pro nás) nepřijatelné. A že jsou prakticky neefektivní, je jen zbytek té nechuti.
Petr Závladský
Moderní strava nás zahubí
Už někdy dříve jsem psal, že žijeme tak, jak se stravujeme a jsme tím, co jíme. Pro tentokrát ale ani nechci tolik moc kopat do masa bez masa.
Petr Závladský
Filosofie ozbrojené společnosti
Máloco na světě se děje bezdůvodně. Podobné je to s umanutým tvrzením, že slušní lidé budou žít ve větším bezpečí, pokud nebudou mít v rukou zbraně. Tak se chová i náš stát, když systematicky zasahuje do práva vlastnit zbraně.
Petr Závladský
Tápavá bezradnost
Ministr školství PhDr. Marcel Chládek, MBA, setrvale veřejnost přesvědčuje, že je naprosto neschopným, nekompetentním ministrem, který vůbec nepochopil fatální zaostalost českého školství.
Petr Závladský
Státostrany a státoškolství
Stát velmi dobře ví, že každou částečkou moci, kterou si přivlastní, zbavuje každého jedince stejně velké části osobní svobody.
Petr Závladský
Pan akademik Otto Wichterle, Silon a kontaktní čočky
Patrně jste to jméno už v nějaké spojitosti zaslechli, ale dobrou znalost o jeho fenoménu i době, ve které žil a pracoval, většinově nemáme. Tedy v kostce:
Petr Závladský
Jindřich Waldes a Koh-i-noor
Zhruba před 138 lety se narodil pan Jindřich Waldes, člověk, o kterém se téměř nic neví, z historie byl prakticky vygumován. Přitom šlo o osobnost stejně tak velikou, jako byl jeho vrstevník Tomáš Baťa. A letos v květnu tomu bude 74 let, co zemřel.
Petr Závladský
Rozhodný odpor proti kolektivismu
Celá diskuse se totiž vede o zástupném tématu. Pokud jsou lidé okolnostmi (třeba svobodou) nuceni se rozhodovat, pak zvažují všechny dostupné faktory a pak se rozhodnou. Někteří samozřejmě dobře, jiní třeba špatně. Možná dokonce podle Gaussovy křivky rovnoměrné distribuce. Ať už inteligence, nebo štěstí.
Petr Závladský
Současný stát je super-socialistický
Před 25 lety jsme se nějakým způsobem zbavili dominantní a řídící úlohy KSČ. Ani pro tento účel nechci zkoumat, zda to bylo zinscenované divadlo, manipulace davem, či cokoliv jiného. Není to vlastně podstatné. Z jedné strany je dnešní stát super-socialistický a ze strany druhé je vlastně korporátně-fašistický.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1688x
Ale vidím, že se do toho „socíku“ chce většina lidí v tomto státě vrátit.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Bohatý táta, chudý táta (Robert T. Kiyosaki)
- Co je vidět a co není vidět (Frédéric Bastiat)
- Liberalismus (Ludwig von Mises)
- Cesta do otroctví (F. A. Hayek)
- Kapitalismus a svoboda (Milton Friedman)