Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Liberalismus

Nedávno jsem narazil v Literárkách na článeček jakéhosi pana Josefa Víta, který se nesmírně opupínkoval nad domnělou instalací „zločinného neoliberalismu“ v devadesátých letech „tržním fundamentalistou“ Václavem Klausem.

Pomíjím jeho mezně levicové vidění světa, komunistický slovník a spou­stu ideologických, de­ma­go­gic­kých lží, které v článku uvádí jako ho­lá fa­kta, nikoliv jako svůj názor. Z jeho článku vy­sví­tá, už podle ti­tul­ku, jeho postoj k liberalismu, jako k něčemu ryze odpuzujícímu a hlu­bo­ce ne­lid­ské­mu. Výslovně např. uvádí, že „liberalismus je zcela vlas­tní fa­šis­tic­kým režimům“. Ač sám sebe vnímá jako odpůrce ko­mu­nis­mu, tvrdí společně s jeho ideology tentýž nesmysl. Ne­chce a ne­u­mí pochopit, že hlav­ním nástrojem a líhní fašismu (v nacionální formě nacismu) byl tu­hý cen­tra­li­sti­cký socialismus. Liberální filosofické pojetí je na­pro­stým antipodem jakéhokoliv druhu so­ci­a­lis­mu. Zdrojový článek

Ekonomický liberalismus

KLASICKÝ LIBERALISMUS

Konzervativní liberalismus

Kulturní liberalismus

Libertarianismus

Národní liberalismus

Neoliberalismus

Ordoliberalismus

Paleoliberalismus

Sociální liberalismus

Zelený liberalismus

Tabulka 1

Liberalismus vychází z latinského výrazu liber, svobodný, svo­bo­do­my­sl­ný. Jeho základním přesvědčením je svoboda o­sob­ní, ekonomická, náboženská a politická. Vychází z these, že „svo­bo­da člo­vě­ka je základní hodnotou a od ní se odvíjí vše ostatní“ a „jen svobodný člověk může dělat svobodná roz­hod­nu­tí“. Na rozdíl od anarchismu však respektuje malý a ne­ag­re­siv­ní stát jako útvar chránící pouze a jen osobní svobodu je­din­ce bez jakékoliv adresnosti k nějaké konkrétní sociální skupině, ma­jo­ri­tě či minoritě.

Cílem liberalismu je osvobození člověka, individuality, od po­vin­ných ideologií, zejména od těch, které se snaží obhajovat nut­nost částečné nesvobody ve prospěch celé společnosti, či ja­ké­ko­liv užší skupiny. Podle liberálů je základem společnosti svo­bod­né individuum na němž společnost a ekonomika stojí. Státní moc smí zakročit pouze tam, kde je tato osobní svoboda jedince omezena, či porušena. Tím se diametrálně liší od socialismu a konzervatismu.

Ko­ře­ny liberalismu lze najít už v XVII. století v Anglii a odvíjí se z ev­rop­ské­ho osvícenectví. Cí­lem liberalismu je omezování státních zásahů do ekonomiky a posílení role a odpovědnosti jed­not­liv­ce, individualismus. Liberalismus tedy z principu nemůže být a není ani pravicový, ani le­vi­co­vý, protože zaručuje stejnou míru práv a svobod naprosto všem. Velmi přesná je švýcarská de­fi­ni­ce liberalismu: „Svoboda a zodpovědnost — pro každého bez rozdílu.“ Svoboda a zod­po­věd­nost jak ekonomická, tak politická, tak sociální.

Z tabulky 1 je patrné, že za liberální se dnes označuje mnoho smě­rů, z nichž mnohé nemají s kla­sic­kým liberalismem té­měř nic spo­leč­né­ho. Například v USA (kde je socialismus nadále slovo „non grata“) se pojem liberalismus začal po­u­ží­vat pro tzv. společnost „rovnoměrně bla­ho­byt­nou“, která se však tohoto cíle může dobrat pou­ze omezením svobody jednotlivce, tedy pro moc centralizovanou s mnoha zásahy do ekonomických oblastí a popřením primárního principu li­be­ra­lis­mu. Americký liberalismus je dnes synonymem pro levici; je reprezentován De­mo­kra­tic­kou stranou. V evropském kontextu bychom ji chápali jako sociální demokracii. Naopak, ve Fran­ci­i je liberál synonymem pro dosti extrémní pravici, což je však historicky dáno posunem celého fran­couz­ské­ho politického spektra značně doleva.

Z dalších soudobých „liberalismů“ můžeme rovnou škrtnout liberalismy konzervativní, so­ci­ál­ní, zelené a všechny s nějakými adjektivy. Vesměs se jedná o různé varianty socialismů halících se do hávu zdánlivého liberalismu, zdánlivé svobody. Vždy je tam nějaká klička, která zásadám li­be­ra­lis­mu odporuje. V sedmdesátých letech minulého století došlo k omezenému a kom­pro­mis­ní­mu návratu k liberalismu ve Velké Británii (Margaret Thatcher) a v USA (Ronald Reagan). Pře­sto­že doktrína zásahů státu do ekonomiky nebyla opuštěna zcela, došlo k významnému snížení re­gu­la­cí, vykázání odborových organizací z politiky do mezí kam patří apod. Vzápětí došlo k po­zo­ru­hod­né­mu růstu ekonomiky, vznikající pracovní místa postupně nasála prvotní ne­za­měst­na­nost a oběma státům se mimořádně ekonomicky dařilo. Tento koncept liberalismu s méně po­tla­če­nou rolí státu bývá označován za neoliberalismus.

Nolanův graf

Pro zmatení původního výrazu liberalismus se dnes raději místo něj po­u­ží­vá termín Libertarianismus, byť mnoha pravým liberálům se to příliš nelíbí. Pro zobrazení rozvržení politických smě­rů se vel­mi často využívá tzv. Nolanův graf. (Viz obrázek.)

Můžeme tedy tvrdit, že klasičtí liberálové stojí někde mezi tím již zmí­ně­ným tržním fundamentalismem (svobodou bez od­po­věd­nos­tí) ve­dou­cím k rozpadu společnosti na mocensko-politické klany a me­zi dok­trí­nou všeobjímajícího státu (zodpovědností bez svobody) ve­dou­cí k enormnímu nárůstu byrokracie a totální nadvládě státu nad člověkem.

Budeme-li náš stát analyzovat s odstupem třiadvaceti let po roz­cho­du s totalitou komunistickou, dospějeme k závěru, že po několika ne zcela zdařilých krocích k li­be­ra­lis­mu jsme se nakonec vydali tou nejhorší kombinací z možných variant, které jsou obě kon­ven­ční­mu liberalismu zcela cizí. Vnímáme de­no­den­ně, že obrovská byrokracie cen­tra­li­zo­va­né, řízené ekonomiky nebyla ani zdaleka o­pu­ště­na, ale ještě více posílila. Dokonce by­ro­kra­ci­e, která byla nadměrná už ve federalizovaném sou­stá­tí (úřady zvlášť národní, zvlášť federální) po roz­pa­du státu jen metamorfovala do ji­ných struktur, nebo se ani nepokusila o nějaké přeměny a zů­sta­la v zakonzervované podobě na­dá­le. Řekneme-li, že rozvinutý socialismus v těchto ú­řa­dech pl­ně přežil, je to přesná definice.

Na druhé straně se demokracie, jako mechanismus volby a kontroly vládní moci změnila v de­mo­kra­ci­i zcela formální. Volby se periodicky opakují, ale občanská veřejnost přinejmenším tuší, že politický systém se zvrhl do zmíněných mocensko-politických mafií a je dosti jedno, jak se ta či ona strana vlastně jmenuje, protože se podobají jako vejce vejci. Volební programy a sliby kon­čí první den po volbách někde v šanonech a nadále už se strany věnují pouze svým soukromým cí­lům.

Náš právní řád je přesycen úzce zájmovými, nekoncepčními zákony sloužícími všem možným sku­pi­nám, ale hlavně na úkor všeho obyvatelstva. Ekonomika je spoutána tolika regulacemi a de­for­mi­ta­mi a vysávána daňovým systémem, že většina rozhodování již byla podnikatelským sub­jek­tům odňata (a nebo jim z pochopitelného důvodu státní byrokracií nebyla vůbec svěřena). Bez u­zar­dě­ní můžeme říci, že ekonomika je dnes v mnoha ohledech ekonomikou centrálně řízenou: stát má v rukou všechny opratě.

Disponujeme naprosto přebujelým státem, který není schopen plnit ani své vlastní zákony a už se ani netají tím, že zákony platí jen pro ty ovládané. Snaží se zákony spoutat naprosto všech­nu aktivitu člověka a to nejen v oblasti ekonomické, ale i v ryze soukromých oblastech kaž­do­den­ní­ho života. Pojmenujeme-li ten stav zvůlí moci, zkoncentrujeme jej do dvou naprosto vy­čer­pá­va­jí­cích slov.

Jestliže nás Hernando de Soto z Institutu pro svobodu a demokracii pokládá za rozvojovou ze­mi, není daleko od pravdy. Chybí nám zde jasné oddělení moci zákonodárné a výkonné, chybí nám zde nepolitické soudnictví, chybí nám srozumitelné zákony, chybí nám důvěra v politiku a dnes vlastně již i důvěra v demokracii samu.

Studijní materiál:

  • Ludwig von Mises — Wikipedia
  • Všechno jsou to jevy před nimiž otcové klasického liberalismu varovali již před sedmdesáti le­ty. O nichž napsali množství prací za něž získali Nobelovy ceny.

    Autor: Petr Závladský | neděle 7.4.2013 18:00 | karma článku: 21,15 | přečteno: 1383x
    • Další články autora

    Petr Závladský

    K poučení z krizového polistopadového vývoje ve straně a společnosti

    Úspěšně znormalizovaný Ústav pro studium totalitních režimů vydal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci na sklonku roku 2015 sborník odborných prací „Každodenní život v Československu 1945/48–1989“.

    17.2.2016 v 11:11 | Karma: 30,43 | Přečteno: 1860x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Dobrý den, můj přítel,

    Je to občas veselé, když člověk někde zveřejní svou mailovou adresu, jak se dobré duše celého světa hned starají, aby člověk neživořil, nedřel tady za nějaký mrzký peníz, ...

    15.12.2015 v 11:00 | Karma: 23,29 | Přečteno: 1182x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Zálohování dat

    Před pár dny tady uveřejnila paní Zuzana Součková článek o nutnosti zálohování dat. Jak pod jejím původním článkem, tak i na FB se objevila řada podnětů typu: „zálohoval bych, ale nevím kam“. Stručný přehled je takovýto:

    7.11.2015 v 16:10 | Karma: 18,16 | Přečteno: 1254x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    One way ticket

    Xenofobie je strachem z neznámého, ale my jsme (i díky informatice) velmi dobře informováni! Tedy se jedná o strach naopak ze známého, o strach z reálného nebezpečí. A samozřejmě pociťujeme odpor proti hrozícímu násilí.

    27.9.2015 v 16:52 | Karma: 34,13 | Přečteno: 1141x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Maličko o kavkách a také o lidech

    Jsem jen z donucení filosof. Chtěl jsem si původně jen tak klidně žít své dny a dívat se na květiny jak kvetou a voní, vidět stromy jak kvetou a plodí, a sledovat ptáky jak zpívají, vidět, jak neúprosně po podzimu přichází zima...

    26.9.2015 v 17:25 | Karma: 18,99 | Přečteno: 517x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Traktát proti náboženství

    Zlobíme a hádáme se dnes nad tím, že islám (a velmi zjednodušeně uprchlíky) tady nechceme, nějak se snažíme definovat, že je nekompatibilní s evropským civilizačním rámcem, že jsme zde křesťané, ale ono to není úplně přesné.

    25.9.2015 v 19:25 | Karma: 28,50 | Přečteno: 1252x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Milý soudruhu Hollande

    ...aneb otevřený dopis na drzé vystoupení pana Hollande o tom, že státy, které nehodlají skákat, jak Brusel píská, by měly z EU odejít. Ona totiž Evropská unie není ani zlaté tele, a ani až tak velká výhra.

    24.9.2015 v 19:00 | Karma: 38,68 | Přečteno: 1390x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Není demoška jako demoška

    Když jsem zahlédl na internetu demonstraci proti invazi uprchlíků, trochu mi zatrnulo, když jsem uviděl ty makety šibenic. Ale ony jsou věci poněkud jinak.

    5.7.2015 v 12:40 | Karma: 43,16 | Přečteno: 2840x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Ilja Racek jubilující

    Dnes, 24. června, je tomu 85 let, co se narodil mimořádný český herec Ilja Racek. Připomeňme si alespoň stručně jeho život.

    24.6.2015 v 15:25 | Karma: 19,98 | Přečteno: 1094x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Financování politických stran

    Ministr Chovanec předkládá vládě k projednání novelu zákona, kterou se mají změnit podmínky financování volebních kampaní a politických stran všeobecně. Vláda má návrh projednat do konce června.

    18.6.2015 v 18:30 | Karma: 18,46 | Přečteno: 632x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Blbí a ještě blbější

    Probudil mě do čtvrtečního rána hluk motorové obecní sekačky, se kterou náš vesnický zaměstnanec vyžínal trávu kolem cest...

    4.6.2015 v 12:35 | Karma: 35,20 | Přečteno: 2077x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Masové přistěhovalectví z Afriky nic neřeší

    Asi je nošením dříví do lesa opakovat, že povinné kvóty pro uprchlíky, jak se je snaží prosadit Evropská komise, jsou (nejen pro nás) nepřijatelné. A že jsou prakticky neefektivní, je jen zbytek té nechuti.

    28.5.2015 v 12:40 | Karma: 31,93 | Přečteno: 942x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Moderní strava nás zahubí

    Už někdy dříve jsem psal, že žijeme tak, jak se stravujeme a jsme tím, co jíme. Pro tentokrát ale ani nechci tolik moc kopat do masa bez masa.

    18.5.2015 v 20:40 | Karma: 28,11 | Přečteno: 1345x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Filosofie ozbrojené společnosti

    Máloco na světě se děje bezdůvodně. Podobné je to s umanutým tvrzením, že slušní lidé budou žít ve větším bezpečí, pokud nebudou mít v rukou zbraně. Tak se chová i náš stát, když systematicky zasahuje do práva vlastnit zbraně.

    17.5.2015 v 11:30 | Karma: 37,20 | Přečteno: 5649x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Tápavá bezradnost

    Ministr školství PhDr. Marcel Chládek, MBA, setrvale veřejnost přesvědčuje, že je naprosto neschopným, nekompetentním ministrem, který vůbec nepochopil fatální zaostalost českého školství.

    14.5.2015 v 13:45 | Karma: 21,79 | Přečteno: 565x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Státostrany a státoškolství

    Stát velmi dobře ví, že každou částečkou moci, kterou si přivlastní, zbavuje každého jedince stejně velké části osobní svobody.

    9.5.2015 v 18:30 | Karma: 19,80 | Přečteno: 531x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Pan akademik Otto Wichterle, Silon a kontaktní čočky

    Patrně jste to jméno už v nějaké spojitosti zaslechli, ale dobrou znalost o jeho fenoménu i době, ve které žil a pracoval, většinově nemáme. Tedy v kostce:

    3.5.2015 v 17:00 | Karma: 22,89 | Přečteno: 840x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Jindřich Waldes a Koh-i-noor

    Zhruba před 138 lety se narodil pan Jindřich Waldes, člověk, o kterém se téměř nic neví, z historie byl prakticky vygumován. Přitom šlo o osobnost stejně tak velikou, jako byl jeho vrstevník Tomáš Baťa. A letos v květnu tomu bude 74 let, co zemřel.

    2.5.2015 v 16:45 | Karma: 29,36 | Přečteno: 2625x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Rozhodný odpor proti kolektivismu

    Celá diskuse se totiž vede o zástupném tématu. Pokud jsou lidé okolnostmi (třeba svobodou) nuceni se rozhodovat, pak zvažují všechny dostupné faktory a pak se rozhodnou. Někteří samozřejmě dobře, jiní třeba špatně. Možná dokonce podle Gaussovy křivky rovnoměrné distribuce. Ať už inteligence, nebo štěstí.

    1.5.2015 v 14:05 | Karma: 24,47 | Přečteno: 649x | Diskuse| Ostatní

    Petr Závladský

    Současný stát je super-socialistický

    Před 25 lety jsme se nějakým způsobem zbavili dominantní a řídící úlohy KSČ. Ani pro tento účel nechci zkoumat, zda to bylo zinscenované divadlo, manipulace davem, či cokoliv jiného. Není to vlastně podstatné. Z jedné strany je dnešní stát super-socialistický a ze strany druhé je vlastně korporátně-fašistický.

    28.4.2015 v 20:20 | Karma: 31,22 | Přečteno: 1124x | Diskuse| Ostatní
    • Počet článků 651
    • Celková karma 0
    • Průměrná čtenost 1688x
    Občan, člověk. Často zděšený z toho, co vidí, slyší, či čte. Který se chce ještě za svého života dožít lepšího režimu, než byl ten rudý…
    Ale vidím, že se do toho „socíku“ chce většina lidí v tomto státě vrátit.