Srpen 1968 - Prolog zrady

Historické shrnutí základních událostí toho neblahého měsíce, kdy se lid sjednotil a elity jej následně zklamaly.

Prolog:

Nemám v úmyslu planě moralizovat, ani soudit. Soud už dějiny vydaly a o své morálce mám tolik pochyb, že si netroufám kohokoliv soudit, abych se nebál, že budu právem kamenován. Avšak pokládám za důležité opakovat věty, které jiní zapsali, nahráli, či vyřkli v těch historických okamžicích.

Celý rok 1968 byl pro nás z jedné strany nadějí, že vše špatné může být pro nás dobrým a ze strany druhé, že všechno dobré pro nás může být špatným.

Reformující se komunismus lze po letech oprávněně označit za utopii. Komunismus není reformovatelný, nikdy nebyl a nemůže ani být. Muži Pražského jara (lze-li vůbec tohoto slova použít) jednoznačně viděli, že svobodná společnost nemůže být řízena a dirigována jakoukoliv ideologií a (jen neradi) vnímali, že společnost žije mimo jejich přímý vliv.

Pak, když se dostali do mezinárodních potíží jako představitelé státu, zklamali lid ve všech rovinách. Mravních, etických i ideologických. Snad s výjimkou Dr. Kriegela, který si svou morálku a názor nenechal vzít i za cenu téměř nejvyšší.

Ale ohnuli se všichni ostatní. Všichni ti Dubčekové, Císaři, Smrkovští, Černíkové, Svobodové, a později byli ohnuti i ostatní aktéři. Jako se ohnuli jejich předchůdci před dupající holínkou nacismu, stejně tak se ohnuli i oni před dupající holínkou moskevského imperialismu.

Osmašedesátý rok není ostudou národa, ale ostudou elit, které se lekly odpovědnosti. A stejně jako před mnichovskou zradou, kdy národ stál jednotně proti nepříteli, elity se zachovaly zbaběle, tak i po srpnu 1968, a docela stejně po roce 1989: elity jen využily jednoty národa a pak jej zbaběle zneužily a národ opustily.

Že o okupaci, respektive dislokaci Sovětských vojsk a jaderných zbraní v naší republice bylo rozhodnuto daleko dříve, než v srpnu je vcelku dnes pochyb jen málo. Vojenští historici dokladují neochotný ústup sovětských vojsk po jarním „cvičení“ Varšavského paktu, opakované snahy o vojenské manévry, které by sovětské jednotky na našem území legalizovaly. Paralelně s tím šly snahy o legalizaci „politickou“, které našly odezvu v tvrdém stalinistickém jádře KSČ.

Což nejsme schopni se z historie poučit? Musíme stále opakovat tytéž chyby? Zřejmě ano.

V pentalogii předložím zprávy z měsíce srpna roku 1968. Než budete divoce diskutovat, raději čtěte, i když je to dohromady skoro 70 stránek.

1. srpna 1968

• V Čierné nad Tisou skončilo jednání vedoucích představitelů KSČ (členové předsednictva ÚV KSČ — Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, František Barbírek, Vasil Biľak, Oldřich Černík, Drahomír Kolder, František Kriegel, J. Piller, E. Rigo, Josef Smrkovský, J. Špaček, Oldřich Švestka, dále kandidáti předsednictva Antonín Kapek, Jozef Lenárt a Bedřich Šimon, jakož i předseda Ústřední kontrolní revizní komise ÚV KSČ Milouš Jakeš) a KSSS (členové politbyra ÚV KSSS - Leonid Iljič Brežněv, G. J. Voronov, A. N. Kosygin, K. T. Mazurov, A. J. Pelše, N. V. Podgornyj, M. A. Suslov, A. N. Šelepin a P. J. Šelest, dále kandidáti politbyra P. N. Děmičev, P. N. Mašerov a tajemníci K. F. Katušev a B. N. Ponomarjov).
• Okamžitě po tomto jednání se koná mimořádná schůze předsednictva ÚV KSČ, aby přijalo příslušná opatření, jak zabezpečit závěry jednání. Ve společném komuniké se uvádí, že obě strany se dohodly na mnohostranném setkání 3. 8. v Bratislavě.
• Ještě předtím krátce po půlnoci telefonicky žádal O. Černík ministra vnitra J. Pavla, aby dal zabavit náklad posledního čísla týdeníku Reportér, v němž je karikatura, která se „nelíbí L. Brežněvovi“. Ministr vnitra tento příkaz odmítl splnit.
• Bezprostředně po příletu čs. delegace poskytli Alexander Dubček a Oldřich Černík Rudému právu krátký rozhovor o jednání.
• V Čs. rozhlase a Čs. televizi byl vysílán krátký projev prezidenta republiky L. Svobody o jednání v Čierné nad Tisou.
• Na Staroměstském náměstí v Praze došlo k neorganizovanému mítinku Pražanů a dalších občanů, na němž vystoupil se svým projevem Josef Smrkovský o výsledcích jednání v Čierné na Tisou.
• Vláda schválila komplex opatření v národohospodářské oblasti, mj. návrh hospodářské směrnice na rok 1969.
• Sekretářem České národní rady byl na první schůzi jejího předsednictva jmenován Zdeněk Vácha.
• Literární listy otiskly výzvu k závodům, institucím a jednotlivcům, aby psali na sovětské velvyslanectví, ale i svým přátelům do SSSR o skutečné situaci v Československu.
• Sovětský velvyslanec v Bulharsku A. M. Puzanov informoval Moskvu o rozhovorech s Todorem Živkovem. Ten prohlásil, že „Dubčekovi, Černíkovi a Smrkovskému nelze důvěřovat... situace v Československu je krajně nebezpečná... sionismus se ovšem projevuje aktivně i v jiných zemích... je nutno využít všechny dostupné prostředky, včetně sil armád Varšavské smlouvy, pokud to situace vyžaduje. Naším názorem je: donutit je ke kapitulaci!“ — Sovětský velvyslanec v Berlíně P. A. Abrasimov informoval Moskvu o závěrech jednání politbyra ÚV SED. Je nutné všemi dostupnými prostředky potlačit reakční a kontrarevoluční síly v Československu, odhalit chyby jak dřívějšího, tak současného vedení KSČ a vlády ČSSR, společně pak vypracovat program nápravy těchto chyb a ozdravení situace v zemi.
• Čs. velvyslanectví v Budapešti informuje o pohybech maďarských a sovětských vojenských jednotek, směřujících k maďarsko-čs. hranicím.

2. srpna 1968

• Do Bratislavy přicestovaly postupně delegace nejvyšších státních a stranických představitelů: z Bulharska T. Živkov, S. Todorov a K. Kubadinski; z Maďarska J. Kádár, J. Fock a Z. Komoscin; z Německé demokratické republiky W. Ulbricht, W. Stoph, E. Honecker, M. Mattern, G. Mittag a H. Axen; z Polska W. Gomulka, J. Cyrankiewicz, Z. Kliszko a A. Starwicz; ze Sovětského svazu L. I. Brežněv, N. V. Podgornyj, A. N. Kosygin, M. A. Suslov, P. J. Šelest, K. P. Kaťušev a B. N. Ponomarjov; čs. delegaci tvořili A. Dubček, L. Svoboda, O. Černík, V. Biľak a J. Lenárt. Během dne se uskutečnila četná vzájemná a dvoustranná jednání, večer schůzka prvních tajemníků KS a předsedů vlád zemí „pětky“ (tj. bez účasti ČSSR a Rumunska), poté došlo k společnému zasedání všech šesti zemí, kde informoval L. Brežněv o jednání v Čierné nad Tisou.
• V Berlíně ukončila desetidenní návštěvu delegace Komunistické strany USA, která zde pobývala na pozvání SED. Obě strany se dohodly na společném prohlášení — považují v něm za nepřípustné dovolit kontrarevolučním silám, aby ohrožovaly existenci socialismu pod záminkou liberalizace a demokratizace.
• Orgán KS USA Daily World přinesl článek o plánu protisocialistických sil na uchopení moci v ČSSR, k likvidaci komunistů a obnově kapitalismu. Mezi účastníky spiknutí mají být mj. katolické strany v NSR a Rakousku, vedení Socialistické internacionály, Svobodná Evropa, Bundeswehr, v ČSSR pak bývalí nacisté, trockisté, sociální demokraté, Čs. strana lidová, bývalí důstojníci, jmenovitě pak ministr spravedlnosti Bohuslav Kučera.
• W. Gomulka při odjezdu polské delegace na jednání do Bratislavy vyjádřil rozmrzelost nad sovětským ústupným souhlasem se schůzkami v Čierné a Bratislavě, v nichž jde pouze o odklad, nikoli řešení. Samotný „demokratizační proces v ČSSR již nyní působí potíže v určitých vrstvách polského obyvatelstva“.

3. srpna 1968

• V Bratislavě se koná společná porada představitelů ČSSR, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. V prohlášení je mj. zdůrazněno, že ochrana a upevnění socialistických vymožeností v jednotlivých socialistických zemích jsou společnou internacionální povinností každé socialistické země a všech zemí navzájem. Přijaté prohlášení naznačovalo, že „bratrské strany nikomu nedovolí vrazit klín mezi socialistické státy“ a že problémy vyřeší „vzájemnou pomocí a podporou“.
• Pracovník sekretariátu ÚV KSČ Radko Kaska, pomocník Drahomíra Koldera, předal tajně Leonidu Brežněvovi tzv. „první zvací dopis“ (teprve po otevření archivů v 90. letech se ukázalo, že dopis podepsali Vasil Biľak, Drahomír Kolder, Alojz Indra, Oldřich Švestka a Antonín Kapek, kteří žádali přímo Leonida Brežněva o vojenskou pomoc.)
• Podle oznámení ministerstva národní obrany opustily čs. území poslední vojenské jednotky Varšavské smlouvy, které se účastnily velitelsko-štábního cvičení ve dnech 20. až 30. června.
• Na zasedání Ústředí novinářů ČSSR v Bratislavě byla vznesena kritika nedostatečné informovanosti o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Mezi novináře přišel O. Černík a poskytl podrobné informace o programu jednání šesti komunistických stran v Bratislavě.

4. srpna 1968

• Uveřejňuje Rudé právo prohlášení starých členů KSČ, kteří vyjadřují podporu Dubčekově politice. Mezi podpisy jsou mj. Gustav Bareš, Milan Jariš, Bedřich Rattinger, Pavel Reiman, Gertruda Sekaninová – Čakrtová, Josefa Slánská, Gríša Spurný, Marie Švermová a Marie Zápotocká.
• ČTK vydala prohlášení Alexeje Čepičky o jeho činnosti v souvislosti s politickými procesy, a tvrdí, že za ně nenese žádnou odpovědnost.
• Deník Práce otiskl rozhovor s M. Hüblem o suverenitě a principu socialistického internacionalismu.
• V Čs. televizi hovořil ve večerních hodinách A. Dubček k jednáním v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Ujistil veřejnost, že „nebyly přijaty žádné tajné dokumenty a tato jednání otevřela našemu obrodnému procesu další potřebný prostor... zcela otevřeně říkám, že není žádných opodstatněných obav o naši suverenitu... věříme, že se tak vytváří ovzduší klidu a důvěry pro naši další úspěšnou práci...“
• Americký list Washington Post v článku „Sovětská Playa Giron“ srovnává výsledek schůzek v Čierné nad Tuisou a Bratislavě s konfrontací mezi USA a Kubou v roce 1961.

5. srpna 1968

• v Praze se konal aktiv 6 000 funkcionářů, který svolal ÚV KSČ a městský výbor KSČ v Praze o výsledcích porad v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Drahomír Kolder hovořil o hospodářských aspektech dosažených dohod, Zdeněk Mlynář osvětlil koncepci a postoje KSČ při řešení vnitropolitických úkolů, jež obsahuje Akční program strany.
• Na schůzi ÚV Národní fronty podal podobnou zprávu o jednáních František Kriegel.
• V pražském podniku Praga se konalo shromáždění za účasti Čestmíra Císaře. Označilo dopis 99 pragováků, poslaných do SSSR, jako nevhodný, který mohl ztížit jednání čs. delegace.
• Ze štábu spojeného velení ozbrojených sil států Varšavské smlouvy bylo oznámeno, že generál Sergej Štemenko, odborník na útočné operace, nahradil ve funkci náčelníka štábu Michaila Kazakova.

6. srpna 1968

• Schůze předsednictva ÚV KSČ projednala výsledky jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě a zabývala se kontrolou příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ, od něhož se očekávalo vyřešení mnoha problémů a jisté uklidnění ve vztazích mezi socialistickými zeměmi.

Na poradě se šéfredaktory hromadných sdělovacích prostředků ministr národní obrany Martin Dzúr popřel, že by odchod V. Prchlíka ze stranické funkce na ÚV KSČ byl vyvolán reakcí sovětského tisku (zejména listem Krasnaja zvězda). Na výroky V. Prchlíka z jeho tiskové konference 15. 7. prohlásil, že naopak čs. armáda je moderní a bojeschopná.

7. srpna 1968

• na schůzi sekretariátu ÚV KSČ byly projednány přípravy mimořádného XIV. sjezdu KSČ, dále rehabilitace Josefa Grohmana, který byl odvolán v roce 1952 z funkce předsedy Mezinárodního svazu studentstva – 9. 7. byl zvolen za předsedu nově ustavené čs. – britské společnosti v Praze.
• Bylo také rozhodnuto vrátit členství v KSČ 16 bývalým členům a byl projednán návrh směrnic k zaznamenávání dřívějšího členství v sociálně demokratické straně do členských legitimací KSČ.
• János Kádár referuje na stranickém zasedání o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě, hodnotí je jako obrat, po němž se v činnosti bratrských stran dostávají do popředí politické prostředky.
• Moskevský rozhlas popřel zprávy, že sovětskému vedení bylo předání varování USA, aby „neposílalo do Československa vojenské jednotky“, protože „USA by byly pro tlakem veřejnosti nuceny odsunout projekt bilaterálních odzbrojovacích jednání“. Dále moskevský rozhlas zdůraznil, že žádný americký činitel, včetně amerického velvyslance Bohlena v SSSR, nevyslovil takovou hrozbu.
• V anglických a francouzských diplomatických kruzích kolovala nepotvrzená zpráva, že Ch. de Gaulle varoval sovětského velvyslance ve Francii před vojenským zásahem vůči ČSSR.
• Redaktoři armádního tisku zaslali A. Dubčekovi dopis, v němž ho žádají, aby jim sdělil, za jakých okolností byl odvolán ze stranické funkce V. Prchlík.
• Koordinační výbor tvůrčích svazů hodnotil dosavadní vývoj jako politickou realitu, dávající dostatečný prostor k rozvíjení polednového demokratizačního procesu.
• Na Fond republiky až dosud darovali čs. občané více než 32 miliónů korun a na Zlatý poklad 4,428 kg zlata.

8. srpna 1968

• vláda vyslechla informaci o výsledcích jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě, posoudila čs. návrh dalšího rozvoje mezinárodní dělby práce a činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci. Ministerstvo zahraničních věcí ve veřejném prohlášení odsoudilo plánovaný sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu v Schirndingu poblíž německo-čs. hranic, a zdůraznilo, že aktivita revanšistů ztěžuje normalizaci styků s Německou spolkovou republikou.
• V Praze se zastavil při návratu z Moskvy demokratický senátor USA Mike Mansfield a jednal s J. Smrkovským.
• Rozkazem ministra vnitra byla vyčleněna z působnosti StB veškerá činnost související s odhalováním trestných činů, přičemž výkonné útvary politické a ideologické diverze byly zrušeny.
• Ve Svobodném slově byl otištěn pod názvem „Právo vrazit nůž do zad“ ostrý útok sociologa M. Jodla proti signatářům dopisu 99 pragováků, „kteří by se měli odstěhovat tam, kde hledají podporu a nacházejí odezvu“.
• František Šamalík v Literárních listech rozebírá otázky politické opozice.
• Na Slovensku obnovili Společnost přátel Jugoslávie, jejíž činnost byla zastavena v roce 1948.

9. srpna 1968

• Na návštěvu ČSSR přijela na pozvání ÚV KSČ delegace ÚV Svazu komunistů Jugoslávie v čele s Josipem Broz – Titem, nadšeně vítaná všemi Pražany. V rozhovorech a při návštěvě, která trvala až do 11. 8., potvrdil J. B. Tito svoji podporu Československu, vyjádřil ale také obavy z důsledků možného rozkolu s Moskvou pro osud čs. reformy.
• A. Dubček požádal ministra vnitra J. Pavla o předkládání denních informací „o vývoji situace v zemi, jakož i o opatřeních ministerstva vnitra k bezprostředním organizátorům různých akcí“. Učinil tak v souvislosti s podpisovou akcí za zrušení Lidových milicí, která byla v Praze zahájena a pokračovala několik dalších dnů i mimo Prahu.
• Bezpečnostní orgány údajně zjistily, že mezi aktivními agitátory bylo přes 50 agentů StB.
• Na krajských aktivech v Ostravě referuje Č. Císař a v Českých Budějovicích Z. Mlynář.
• Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta republiky byl jmenován plk. Václav Kužel.
• V Plzni byl založen „Dubček – klub“.

10. srpna 1968

• Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím čs. mise v OSN oficiálně protestovalo proti způsobu psaní amerického tisku o Československu a jeho zahraničních představitelích.
• Rudé právo uveřejnilo návrh nových stanov KSČ.
• Na zasedání Matice slovenské v Martině byl zvolen jejím předsedou Laco Novomeský.

11. srpna 1968

• Agentura TASS oznámila, že „spojovací jednotky a štáby sovětské armády, národní lidové armády NDR a polské lidové armády zahájily společné cvičení na západních hranicích Ukrajiny a v jižních oblastech Polska a NDR“.
• Italský deník L´Unitá přinesl rozhovor s O. Černíkem o výsledcích schůzek v Čierné a Bratislavě a o pokračování polednového vývoje.
• V Martině se konala manifestace k výročí Matice slovenské za účasti prezidenta republiky Ludvíka Svobody.

12. srpna 1968

• V Karlových Varech došlo k setkání Alexandera Dubčeka a Waltera Ulbrichta. Na závěr byla tisková konference, jíž se zúčastnili též předsedové vlád obou zemí - Willi Stoph a Oldřich Černík.
• Na pozvání ministra zahraničních věcí Jiřího Hájka přicestoval na návštěvu Československa generální sekretář OSN pro obchod a rozvoj Raul Prebisch. Během tří dnů byl přijat prezidentem republiky L. Svobodou a předsedou vlády O. Černíkem.
• V Praze se konala celostátní porada okresních stranických tajemníků pro ideologickou práci a mj. jednala o zaměření oslav 50. výročí založení Československé republiky.
• Ústředí čs. novinářů spolu s vedením závodu Praga uspořádalo v závodě besedu novinářů s pracujícími závodu, aby se vzájemně informovali o situaci, kterou vyvolal „Dopis 99 pragováků“.
• Prostřednictvím ČTK zveřejnil Kriminalistický ústav Veřejné bezpečnosti výsledky odborné expertízy zbraní, nalezených na Sokolovsku: všechny zbraně pocházejí z období 2. světové války, nebyly na nich nalezeny žádné daktyloskopické stopy, použitá konzervační vazelína není vyráběna ani používána v ČSSR, tři tlumoky jsou zahraniční a dva československé výroby.

13. srpna 1968

• schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o stavu příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ a přípravách federativního uspořádání republiky. A. Indra a D. Kolder navrhli přednostně projednat jimi zpracovaný návrh Prohlášení k situaci v zemi. Návrh byl odmítnut s tím, aby jeho předkladatelé vypracovali návrh konkrétních opatření, pokud by jejich nezbytnost vyplynula ze skutečné situace a předložili tento návrh na zasedání předsednictva ÚV KSČ 20. 8.
• A. Dubček hovoří telefonicky s L. Brežněvem, který vyjadřuje nespokojenost s plněním dohod v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Hovoru, který trval 75 minut, se zúčastnil také J. Smrkovský.
• Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko jednal s A. Dubčekem a O. Černíkem.
• Ministr kultury a informací M. Galuška přijal poradce prezidenta USA Rogera Stevense a amerického spisovatele Stanleye Younga.
• Sovětský ministr národní obrany Andrej Grečko spolu s náčelníkem Hlavní politické správy Rudé armády I. I. Jepišovem přiletěli do Drážďan, aby se seznámili s prací velitelů, štábů a politických orgánů ve vojenských útvarech NDR, jak informoval sovětský deník Krasnaja zvězda.
• Skupina čs. novinářů navštívila v Bonnu ministra rozvojové pomoci J. Wischnewského, který je informoval o otázkách vnitřní a zahraniční politiky Německé spolkové republiky.
• Rada Národního výboru hl.m. Prahy vydala prohlášení, že „konání veřejného shromáždění občanů je třeba hlásit včas příslušnému Národnímu výboru... a pokud jde o podpisové akce, je nutno si vyžádat souhlas ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství“. Pro tzv. Hyde Park, kterým se až dosud stala proluka po bývalém paláci Myslbek Na Příkopě a na Staroměstském náměstí, byla vyhrazena část plochy na letenské pláni v Praze.

14. srpna 1968

• Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko odevzdal A. Dubčekovi prohlášení politbyra ÚV KSSS, kterým se vyjadřuje nespokojenost nad čs. vývojem, zejména nad neplněním dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy, a to především ze strany předsednictva ÚV KSČ.
• Předsednictvo ÚV Národní fronty se zabývalo zásadami připravované federace a ustavením prozatímního ÚV České Národní fronty.
• Předsednictvo Městského výboru KSČ v Praze přijalo stanovisko k „Dopisu 99 pragováků“, který byl nevhodný, jednostranný a neodpovídající vývoji a politické situaci ve straně i v zemi. Zároveň však zdůraznilo, že „politická neprozíravost pisatelů nemůže být důvodem k jejich perzekuci v zaměstnání, ani ve společnosti“.
• Rudé právo uveřejnilo plný text „Dopisu 99 pragováků“ a článek S. Oborského „Odpovědnost 4 500“ (číslo znamená celkový počet zaměstnanců závodu Praga). Tajemník ÚV KSČ J. Lenárt přijal nového šéfredaktora časopisu Otázky míru a socialismu K. I. Zadorova, setkání se zúčastnil také P. Auersperg, sekretář redakční rady časopisu.
• V Brně se konal aktiv 1 200 funkcionářů, na němž referoval J. Špaček o obecnějších souvislostech jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě.
• Zvláštní číslo brněnského časopisu Index přineslo argumenty na podporu vytvoření trojdílné federace – Čech, Moravy a Slovenska.
• Ze čtvrtletníku Křesťanské akademie v Římě s názvem Studie přetiskl časopis Student bibliografii krásné české literatury vydané v exilu za období 1948 – 1967.
• Útvar svodných informací, plánu a řízení ÚV KSČ uveřejnil výsledky průzkumu názorů mezi delegáty okresních konferencí KSČ, které se konaly koncem června: 88 procent vítá mimořádný sjezd, 90 procent považuje kádrové změny na květnovém plénu ÚV KSČ za nedostatečné, 52 procent věří, že KSČ je schopna uskutečnit vytyčené záměry, 75 procent je přesvědčeno o škodlivosti přímého centrálního a stranického řízení státních a hospodářských orgánů.
• ČTK oznamuje, že sbírka na Fond republiky dosáhla 170 miliónů Kčs a ve Zlatém fondu je zlata za 41 miliónů korun.

15. srpna 1968

• na oficiální návštěvu přicestovala do ČSSR státní a stranická delegace Rumunska v čele s Nicolae Ceaušescem, který mj. hovořil na shromáždění pracovníků podniku Avia v Praze-Letňanech. Na závěr návštěvy 16. 8. bylo vydáno komuniké a podepsána nová spojenecká smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, neboť vypršela platnost staré smlouvy z roku 1948.
• Čs. vláda schválila návrh zásad federativního uspořádání republiky.
• V Moskvě jednalo politbyro ÚV KSSS a s největší pravděpodobností zde bylo rozhodnuto o intervenci do Československa.
• V jižní části Německé demokratické republiky byly uzavřeny prostory soustředění vojsk a jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin.
• Bezpečnostní orgány v NSR a USA požadují na svých vládách vyhlásit předběžný poplach s ohledem na soustředění velkého počtu vojenských sil na hranicích mezi NDR a ČSSR.

16. srpna 1968

• A. Dubček obdržel prostřednictvím sovětského velvyslance S. Červoněnka další dopis L. Brežněva, týkající se neplnění závazků z Čierné nad Tisou a Bratislavy, jde mj. o slib – odvolat z funkcí F. Kriegla, Č. Císaře J. Pelikána. Ani o jednom z těch dopisů A. Dubček své nejbližší spolupracovníky neinformoval.
• Na dovolenou, zejména do Jugoslávie, odjeli například O. Šik, F. Vlasák a Š. Gašparík.
• Generál Pavlovskij, náměstek ministra obrany SSSR byl jmenován velitelem intervenčních vojsk Varšavské smlouvy.
• V jihozápadní části Polska došlo k setkání sovětského maršála Grečka s předními polskými důstojníky a jednal s ministrem národní obrany NDR Hoffmannem za přítomnosti maršála Jakubovského.
• Moskevská Pravda obvinila Literární listy, deník Mladá fronta a týdeník Reportér, že „šíří protisocialistické názory“. Ve večerních hodinách hovoří v Čs. televizi V. Biľak, zejména však o situaci na Slovensku.
• Na velkém shromáždění v Gottwaldově (Zlíně) vystoupili se svými projevy J. Hanzelka, J. Ruml a A. J. Liehm.

17. srpna 1968

• Členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ (O. Černík, J. Smrkovský, F. Kriegel, Č. Císař, Z. Mlynář, V. Slavík a A. Kapek) hovořili na aktivu českých a slovenských novinářů - komunistů, a to zejména o přípravách mimořádného XIV. sjezdu KSČ. F. Kriegel ve svém vystoupení mj. řekl: „Čekají nás osudové dny. Visí nad námi Damoklův meč. Visí sice na silnějším provázku než před Čiernou, ale rychle se prošoupává...“
• V rekreačním středisku ÚV KSČ ve Vystrkově nad přehradou Orlík tráví víkendovou sobotu mj. D. Kolder, A. Indra, O. Švestka, O. Pavlovský, B. Laštovička a někteří další pracovníci aparátu ÚV KSČ. Ještě týž den tzv. „Kolderova skupina“ zasílá do Moskvy prostřednictvím sovětského velvyslanectví v Praze již druhý tzv. „zvací dopis“, v němž sdělují, že se rozhodli za cenu roztržky vstoupit do otevřeného boje za realizaci usnesení z Čierné nad Tisou a Bratislavy. K tomu však žádají pomoc pěti bratrských stran, včetně vojenské podpory a odpověď do 19. srpna.
• Ministr zahraničních věcí J. Hájek před svým odjezdem na dovolenou uspořádal tiskovou konferenci pro akreditované zahraniční novináře v ČSSR, aby jim sdělil, že čs. zahraniční politika je v naprostém souladu a bude se i nadále vyvíjet v duchu myšlenek, vyjádřených v komuniké bratrských stran z jednání v Bratislavě.
• Na letišti v Praze-Ruzyni na stojánce sovětského Aeroflotu přistála a zůstala zde dvě sovětská letadla TU 134. Byla obsazena důstojníky převlečenými za civilisty.
• Z dovolené v bulharském Burgasu se urychleně vrací náměstek ministra vnitra Viliam Šalgovič.
• Večer na maďarsko-čs. hranici se schází J. Kádár s A. Dubčekem, údajně na návrh sovětského vedení; Kádár tlumočil značnou nespokojenost Moskvy s vývojem v Československu a poukazoval na možné vážné důsledky z toho plynoucí (vojenskou intervenci).
• Politbyro ÚV KSSS zasílá dopis na ÚV KSČ.

18. srpna 1968

• V Moskvě je opět setkání nejvyšších státních a stranických představitelů SSSR, Bulharska, Maďarska NDR a Polska, aby projednali a odsouhlasili již dříve sovětským vedením přijaté rozhodnutí o intervenci do Československa. L. Brežněv cituje zprávu sovětského velvyslance v Praze S. V. Červoněnka o setkání s A. Indrou a plánu jeho skupiny na vyvolání rozkolu při zasedání předsednictva ÚV KSČ, které je svoláno na 20. 8. Současně uvedl, že tzv. „zvací dopisy“ podepsalo zatím devět ústředních funkcionářů strany.
• V moskevské Pravdě píše I. Alexandrov (pod tímto jménem jsou v moskevské Pravdě publikovány komentáře k oficiálním stanoviskům vedení KSSS) o zesílení podvratné činnosti protisocialistických sil, namířených proti KSČ a základům socialismu v ČSSR.
• Vasil Biľak se v Bratislavě setkává s K. Hoffmannem, který mu sděluje, že „kontrarevoluční síly v Praze jsou odhodlány v nejbližších dnech či hodinách provést kontrarevoluční převrat“. Následovala tříhodinová schůzka A. Dubčeka a V. Biľaka rovněž v Bratislavě.
• Bylo oznámeno, že Československo navštíví 23. 8. generální tajemník OSN U Thant a při té příležitosti mu bude udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.
• Ve Washingtonu je sděleno, že 21. 8. má dojít ke schůzce prezidenta L. B. Johnsona s předsedou Rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem.
• V okolí čs. hranic přerušily soustředěné jednotky armád zemí Varšavské smlouvy rádiové vysílání a stáhly se z měst a vesnic do vyčkávacích prostorů co nejblíže k hranicím.
• Jednotka bulharské armády o síle 2 164 mužů, určená k invaznímu nasazení v Československu, byla letecky přepravena z jihobulharského města Charmauli do polního tábora u vesnice Cinava ve Lvovské oblasti na Západní Ukrajině.
• V prostoru Středního vojenského okruhu ve východních Čechách se konalo spojovací cvičení jednotek čs. armády.

• Prezident republiky L. Svoboda přijal římskokatolické biskupy.
• Předseda vlády O. Černík v rozhovoru s dopisovatelem rakouského rozhlasu prohlásil, že Československo uvažuje o přijetí úvěru nejen od Světové banky, ale také od západoevropských soukromých firem. Toto prohlášení je vzápětí dementováno předsednictvem vlády.
• Tiskový tajemník Národního shromáždění M. Mezulianik prostřednictvím ČTK vysvětluje zákonné způsoby odvolávání poslanců.
• Alexander Dubček a Vasil Biľak se vracejí společně letadlem z Bratislavy do Prahy a na ruzyňském letišti je očekává Viliam Šalgovič, který je informuje, že „Josef Smrkovský se domáhá svolat okamžitě předsednictvo ÚV KSČ“. Alexander Dubček odjíždí na Pražský hrad, kde jedná s Ludvíkem Svobodou a Josefem Smrkovským. Ve stejnou dobu předává na Pražském hradě S. V. Červoněnko dopis politbyra ÚV KSSS všem třem přítomným: Ludvíku Svobodovi, Alexanderu Dubčekovi a Josefu Smrkovskému.
• Sovětský velvyslanec v USA Dobrynin předal státnímu tajemníkovi Deanu Ruskovi dopis A. Kosygina s nabídkou zahájit 15. 10. jednání o mírovém využití atomové energie.
• Vrchní velitel severoamerického paktu NATO generál Lemnitzer odletěl do Řecka, aby se tam zúčastnil letních manévrů.
• Redaktor polského týdeníku Polityka sděluje čs. velvyslanectví ve Varšavě, že během dvou dnů dojde k intervenci armád Varšavské smlouvy do ČSSR.
• V noci začal přesun intervenčních jednotek Varšavské smlouvy do výchozích pozic v blízkosti čs. hranic.
• Na maďarském ministerstvu národní obrany požaduje velitel jižní skupiny sovětských vojsk generálmajor Provalov vydat rozkaz pro pohyb maďarských jednotek v invazi do ČSSR.
• Do Prahy přicestovala velká skupina „turistů“, která okamžitě odjela na sovětské velvyslanectví. Šlo o skupinu příslušníků KGB (Výboru státní bezpečnosti SSSR).
• Viliam Šalgovič, náměstek ministra vnitra, ukládá náčelníkovi V. správy ministerstva pplk. Holkovi, aby připravil zesílení ochrany objektu ÚV KSČ a poskytnutí osobní ochrany vedoucím funkcionářům.
• Další náčelník I. správy ministerstva plk. Houska má být podle příkazu V. Šalgoviče k okamžitému dosažení, neboť 20. 8. zasedá předsednictvo ÚV KSČ, od něhož jsou očekávána zásadní rozhodnutí.

Toto je asi první část historických dat.

Prameny:

česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia

archivy Syndikátu novinářů

a s laskavým svolením pana Vlastimila Shaany Šantrocha jeho Vzpomínáčky